100 let hradu Radyně

ZAK TV

 
 

Strana 10 Radyňské listy - září 2020

STOLETÉ VÝROČÍ HRADU RADYNĚ A OSHR
Titulek tohoto článku nás trochu mate, ale vše je vysvětleno v knize, která spatřila světlo světa na konci července 2020. Kniha s trochu delším ale výstižným názvem „Sto let hradu Radyně ve správě města a státu a Sto let od založení Spolku na záchranu Radyně a Hůrky“ obsahuje historické i aktuální in-formace o hradu Radyni a spolku, starajícího se o její záchranu, které určitě zaujmou nejen občany Starého Plzence. Jejími autory jsou letití ochránci plzeneckých památek a vedoucí osobnosti OSHR manželé Jitka a Josef Sutnarovi a Václav Fišer. Při listování knihou mne napadlo několik otázek, a tak jsem se na ně autorů zeptal a možná i vás budou zajímat odpovědi na tyto otázky. Kdo s nápadem napsat a vydat knihu přišel? Jakou jste měli motivaci k práci na této knize? Pro koho je kniha především určena? K vydání knihy nás přivedlo stoleté výročí, kdy naše město Starý Plzenec zakoupilo hrad Radyni od knížete Valdštejna v dezolátním stavu a zříceniny se ujal Spolek na záchranu Radyně a Hůrky. Lidé v tomto Spolku vykonali skutečně heroickou práci. Bez nich by Radyně už možná nestála. Za sto let se toho událo mnoho a tak jsme chtěli nějakou formou vzpomenout mnohých, kteří svůj ži-vot tak trochu spojili s naší Radyní, tou, která nás vítá už zdaleka, a my se pod ní vracíme domů. Věříme, že kniha zaujme většinu Staroplzeneckých, ale i ostatní milovníky historie. V knize je mnoho údajů, ze kterých je jasné, že nebylo jednoduché dát všechny informace dohromady. Jak dlouho kniha vznikala a odkud jste čerpali svoje poznat-ky? Při sbírání materiálů jsme navštívili či oslovili řadu institucí. Hlavním zdrojem in-formací byl archiv města Plzně, který poskytl dokumentaci o činnosti spolku a fotografie související se záchranou Radyně. Složitější bylo pátrání po smlouvě o prodeji Radyně městu, kterou jsme nalezli ve Státním oblastním archivu v Praze. Významným zdrojem byla kronika a dokumentace stavebního úřadu města Starého Plzence. I soukromý archiv Václava Fišera rovněž poskytl mnoho poznatků a dokumentů. Hrad Radyně i rotunda sv. Petra a Pavla jsou významnými památkami kraje a staly se v mnoha případech symbolem mnoha institucí a firem. Podpořil někdo vydání knihy? Podali jsme žádost o dotaci na Plzeňský kraj a na město Starý Plzenec. Obě instituce vydání podpořily. Chybějící finance jsme hradili z účtu OSHR. Já osobně si práce členů OSHR (Občanský spolek Hůrka a Radyně) velmi vážím. Můžete nám spolek v krátkosti představit? Počátkem devadesátých let se dala dohromady skupina lidí, kterým nebyl lhostejný osud spíše zanedbaných památek ve Starém Plzenci a to hlavně vegetací zarostlého slovanského hradiště Hůrka s rotundou sv. Petra vedeného jako Národní kulturní památka. Dalším místem, kterému bylo třeba věnovat pozornost, byl neutěšený stav hradu Radyně a jeho bezprostředního okolí. Do vínku si sdružení dalo mnoho brigád na zkrášlení okolí obou památek, ale také si dalo za cíl - propagaci a probuzení zájmu návštěvníků o tyto veřejnosti celkem málo známé historické objekty. Významným projektem byla realizace naučné stezky „Stará Plzeň a kupci“ zaměřená na období raného středověku. Nový rok otevíráme setkáním občanů u rotundy za přítomnosti starostky města. Pravidelnou součástí naší činnosti je i soubor přednášek „Akademie Staré Plzně“ věnovaný hlavně rozšíření znalostí o historii i současnosti města. Pro dětské návštěvníky jsme vymysleli „Radoušovy hry“, které přibližují dětem pověsti spojené s bájnou postavou hradu Radyně Radoušem. Každoročně zveme zájemce na „Vánoční Radyni“, za přítomnosti Karla IV. s družinou. Pořádáme i další akce, se kterými je možné se seznámit na www.oshr.cz.Kolik členů má OSHR dnes a jaké jsou další jeho plány? OSHR má dnes 36 členů. Plány do budoucna jsou velkolepé s plánovaným během na dlouhou trať. Zbudovat okružní cestu kolem hradu s informačním systémem, spolu-podílet se na záchraně vápenné pece v před-hradí, usilovat ve spolupráci s městem o nové schodiště ve věži hradu a zasadit se o zastřešení paláce. Dále propagovat hrad a usilovat o dobrý stav památek a jejich okolí. Děkuji za odpovědi. Kniha je zdrojem mnoha zajímavých a pro většinu lidí určitě dosud neznámých informací o hradu Rady-ně a o lidech, kterým na památkách v našem městě záleží. Má na to stát se důstojným dárkem pro všechny, kteří s městem Starý Plzenec sympatizují. Publikaci si za velmi příjemnou dotovanou cenu můžete zakoupit v Informačním centru města Starý Plzenec (Smetanova 932, tel: 377 183 662) nebo v Centru služeb pro turisty na Radyni.
Petr Vrobel
 

Strana 7 Radyňské listy říjen 2020

ZA KNÍŽKU O RADYNI VÁM DĚKUJI
Jména Karel IV., František Josef I., Adolf Waldstein, Václav Klaus a možná i Radouš mají jedno společné, a to spojení s hradem Radyně. Když pominu skřítka, ti ostatní určitě u nás na hradě byli. Poprvé jsem si to dal dohromady při čtení nové knížky Sto let hradu Radyně ve správě města a státu – Sto let od založení Spolku na záchranu Radyně a Hůrky, kterou vydal Občanský spolek Hůrka a Radyně (OSHR). A takových zajímavostí, které jsem se dozvěděl, nebo si dal do souvislostí, je v knížce mnohem víc.
Pokračování ze str. 7
Děkuji všem autorům, zejména Jitce a Josefu Sutnarovým, Václavu Fišerovi i je-jich kolegům z OSHR, že něco tak záslužného dali dohromady a ještě měli tu trpělivost sehnat na vydání knížky peníze a připravit text k tisku. Publikací o historii plzeneckých památek existuje už několik, ale žádná ještě ve stručnosti a čtivou formou nepopsala jednu z nich tak jasně a přehledně. Členové OSHR už dobrovolně odpracovali stovky hodin při opravě památek a je-jich okolí. A někdy na jednom místě i několikrát – to když hloupí vandalové ničí úsilí druhých. Spolek šíří ale i osvětu a posiluje patriotismus ke Starému Plzenci a Sedlci. Nová publikace o Radyni je toho jasným důkazem. Proto, když potkám i v budoucnu kohokoliv z autorů, vždycky mu za knížku znovu poděkuji.
Alois Žižka

Plzeňský kraj

Setkání u příležitosti 60. výročí prohlášení Slovanského hradiště Hůrka ve Starém Plzenci kulturní památkou se uskutečnilo ve středu 9. května 2018 přímo v rotundě sv. Petra a Pavla na vrchu Hůrka ve Starém Plzenci. Mezi hosty byli náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Vladislav Vilímec, senátor a rodák z blízkých Šťáhlav Václav Chaloupek, zástupci Národního památkového ústavu a ZČU v Plzni, nechyběla starostka města Vlasta Doláková. Společně vzpomínkami na historii oslavili pomyslné výročí významné lokality, kterou Slovanské hradiště Hůrka bezesporu je.

"Je mi velkou ctí, že se mohu zúčastnit oslavy výročí tak významného místa, jakým Slovanské hradiště Hůrka bezesporu je. Je to úctyhodné a tajemné strategické místo, které symbolizuje identitu západních Čech. Plzeňský kraj může být a je hrdý na to, že právě toto místo, původní Stará Plzeň, je kolébkou současné západočeské metropole a právem si zaslouží naši pozornost. Městu Starý Plzenec i všem, kteří se na zvelebování takovýchto památek podílejí, patří velký dík," uvedl náměstek hejtmana Vladislav Vilímec. 

Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice. Společně s areálem "Slovanské hradiště Hůrka" je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka a od roku 1978 Nařízením vlády č. 70/78 ze dne 24.2. 1978 byla zapsána do seznamu Národních kulturních památek České republiky.

První písemná zmínka o hradišti – "iuxta Pilisini urbem" – pochází z Thietmarovy kroniky, ve které se píše o porážce bavorského vojska v podhradí Plzně v roce 976. Bitva byla součástí nepřátelských akcí mezi císařem Otou a českým knížetem Boleslavem II. Zdejší hrad vznikl na strategicky zvoleném místě u významné cesty, která spojovala Čechy s významnými centry Svaté říše římské Řeznem a Norimberkem. Byl významnou oporou a příležitostným sídlem knížat a králů v západních Čechách. Po roce 1010 se ve zdejší mincovně krátce razily denáry knížete Jaromíra. Největšího významu hradiště dosáhlo ve dvanáctém a první polovině třináctého století.

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

https://www.youtube.com/watch?v=xsh7VYJ7Z6g&index=3&list=PLLhk7vsswP3AsxGJDo_5jS_AilWjuNxtS

______________________________________________________________________________  

Odkaz na zprávy České televize! - 8minuta 45vteřina - VÁNOČNÍ RADYNĚ!

www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1178166846-zpravy/215411018001225/titulky

a také:

Článek z Plzeňského deníku  uveřejněný 28.12.2015


 

Stezka připomíná Starou Plzeň
Stezka začíná na Masarykově náměstí u kostela sv. Jana Křtitele Autor: DENÍK/Pavel Korelus
27.7.2013 11:06

Starý Plzenec – Stará Plzeň a kupci se jmenuje nová naučná stezka, která láká do Starého Plzence. Začíná na náměstí, končí u ikonické rotundy sv. Petra a Pavla a je z několika důvodů výjimečná.
Už jen způsob, jakým vznikala, si zaslouží uznání. S nápadem přišli členové Občanského sdružení Hůrka a Radyně, město je podpořilo finančně.
Díky členům sdružení nakonec vznikla 3,5 km dlouhá trasa s 13 informačními tabulemi. Co mohli, udělali sami. „Spočítali jsme to asi na 500 hodin práce,
" popisovala za sdružení Jitka Sutnarová.
Tabule turisty seznámí s raným středověkem, životem kupců na takzvané řezenské cestě  a provedou je po bývalém hradu Plzeň, z nějž se kromě rotundy zachovaly základy kostelů
sv. Vavřince a sv. Kříže a dodnes stojící kostel Narození Panny Marie.
„Informace na tabulích jsme připravovali s odborníky  tak, aby si z nich něco vzali laici i zasvěcení. Myslíme také na děti, na cestě je čeká řada interaktivních prvků," pokračovala Sutnarová.
Kromě prolézačky z kamenů si děti budou moci například zahrát autentickou středověkou hru na vlka a ovečky.
Archeolog Radek Široký ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP), který se na přípravě stezky také podílel, říká, že výzkum ve Starém Plzenci začal
kolem roku 2000. „Od té doby přinášel nové a nové poznatky, přičemž ty staré dostávaly nový význam. Doslova přepisovaly dějiny nejen Starého Plzence, ale především Plzně,
která měla počátek právě tady," uvedl.
Vybudování stezky je podle Širokého důležitý krok. „Jednak k přejmenování lokality z hradiště Hůrka, což není správný název, na Starou Plzeň. Nejde o žádné hradiště,
nýbrž o raně středověký přemyslovský hrad. Věříme také, že se tuto skutečnost díky stezce a dalším projektům podaří zpopularizovat. Celý výzkum shrne kniha Dějiny nové Plzně,
která už je napsána, a vyjde v roce 2015," dodal.
Stezka stála se vším všudy zhruba 400 tisíc korun.
„Stavbu spolufinancovala Evropská unie z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova," konstatovala staroplzenecká starostka Vlasta Doláková s tím, že stezku dnes čeká slavnostní
otevření. Na Masarykově náměstí začne ve 14 hodin bohatý doprovodný program  s historickými tanečnicemi, šermíři i divadlem.
Kam vás zavede
Stezka začíná na náměstí u kostela sv. Jana  Křtitele, pokračuje přes řeku ke kostelu Narození Panny Marie, dále po části řezenské cesty pod hradištěm na tymákovskou vyhlídku,
okolo základů kostela sv. Kříže, pod akropolí, kolem základů kostela sv. Vavřince k rotundě sv. Petra a Pavla. Končí u bývalé brány.
Autor: Pavel Korelus

 

     

Kontakt

Jitka Sutnarová - předsedkyně OSHR 731 958 349 oshr@email.cz